- Poté, co byl v roce 2011 svržen a zavražděn Muammár Kaddáfí, vypukla v Libyi politická krize. Dnes je v této zemi dvojvládí. Na východě zasedá parlament zvolený lidem a na západě, v hlavním městě Tripolisu, mají Vládu národní jednoty sestavenou za podpory OSN a Evropské unie v čele s al-Sarrajem. Úřady východní části země jednají nezávisle na Tripolisu a spolupracují s Libyjskou národní armádou, která vede vleklou válku s bojovníky.
Arabista
PhDr. Miroslav Belica, bývalý diplomat, vypráví o osudu, který postihl
Libyi. Zmiňuje se i o Sýrii a Iráku. Dozvídáme se, jak již zaniklá ČSSR
budovala s těmito zeměmi pragmatické vztahy a co přesně máme z toho, že
jsme své oboustranně výhodné vztahy museli nuceně s dotyčnými státy,
slušně řečeno, „modifikovat“.
„Kaddáfí udělal z Libye nejbohatší zemi na africkém kontinentu. Možná proto jej stihl takový osud.“ (PhDr. Miroslav Belica)
„Havlův poradce Saša Vondra radil svému prezidentovi raději otázku kolem Semtexu neotvírat. Václav Havel v Londýně přišel s mantrou o údajných 1000 tunách českého Semtexu pro Kaddáfího a teroristy.“ (PhDr. Miroslav Belica)
Pane doktore, jste arabista, který se Blízkým východem zabývá čtyřicet let. V poslední době jste o něm napsal tři knihy. Říkáte, že jste působil v těch zemích, které dnes, po vnějších intervencích, čelí zhroucení – tedy v Sýrii, Libyi a Iráku. Zaměřme se dnes na Afriku, na Libyi. Československo se v této zemi hodně na obchodní úrovni exponovalo. Pak přišel Samet a věci se změnily. Nyní držím, pane doktore, Vaši knihu o Libyi. V paměti mi tane obrázek zmasakrovaného Kaddáfího. Z tohoto výjevu měla očividně radost Hillary Clintonová, její spokojený výraz koloval v té době médii.
„Havlův poradce Saša Vondra radil svému prezidentovi raději otázku kolem Semtexu neotvírat. Václav Havel v Londýně přišel s mantrou o údajných 1000 tunách českého Semtexu pro Kaddáfího a teroristy.“ (PhDr. Miroslav Belica)
Pane doktore, jste arabista, který se Blízkým východem zabývá čtyřicet let. V poslední době jste o něm napsal tři knihy. Říkáte, že jste působil v těch zemích, které dnes, po vnějších intervencích, čelí zhroucení – tedy v Sýrii, Libyi a Iráku. Zaměřme se dnes na Afriku, na Libyi. Československo se v této zemi hodně na obchodní úrovni exponovalo. Pak přišel Samet a věci se změnily. Nyní držím, pane doktore, Vaši knihu o Libyi. V paměti mi tane obrázek zmasakrovaného Kaddáfího. Z tohoto výjevu měla očividně radost Hillary Clintonová, její spokojený výraz koloval v té době médii.
- Miroslav Belica: Vedl jsem v Libyi po převratu po dva roky náš zastupitelský úřad jako chargé d'affaires poté, když byl odvolán původně jmenovaný velvyslanec. Měl jsem dobrou možnost posoudit, jaká byla naše politika před převratem a jaká je naše současná politika, jak moc respektuje naše zájmy, včetně obchodně-ekonomických, a jak moc se respektuje mezinárodní právo. Libye je dnes možná pro nás ještě exotičtější zemí než dříve.
- Má kniha „Naši lidé v Kaddáfího Libyi“ se zabývá historií starou, částečně i obdobím 2. světové války, kdy se na území Libye v bojích střetávali vojáci Osy se spojeneckými jednotkami. Hovořím tam také o obránci Tobruku Pavlu Vranském, tehdejším vojínovi, který před necelým rokem už jako brigádní generál zemřel. Před Libyí se Vranský zúčastnil bojových akcí na Blízkém východě, po Libyi se zase jako československý letec navigátor zúčastnil vzdušných bojů proti nacistům při obraně Británie. Zajímavý moment – na jeho pohřbu v Praze, přestože měl na kontě kolem stovky bojových výletů, se nikdo z britské ambasády neobjevil. Má kniha vzpomíná na naše lidi v Libyi, tedy začíná Libyí okupovanou Itálií a Německem, kdy zde řada Čechoslováků položila na straně spojenců své životy a byla posléze pochována na velkém spojeneckém hřbitově v Tobruku. Přesně tam, kde působily naše jednotky. Tento hřbitov byl po násilném svržení Kaddáfího, které iniciovaly velké země EU, zničen islámskými extrémisty. Všecky kříže a všecky hroby s Davidovou hvězdou byly povaleny a poničeny, místní orgány, již té nové „osvobozené“ Libye, proti tomu nic neučinily. Vidíte, jak se historie divně vrací.
